Zamyslíme-li se nad formou vlády v lidské společnosti, zjistíme, že se mýlí ti lidé, kteří se domnívají, že forma uspořádání lidské společnosti a vláda lidu je poměrně pozdního data a že teprve vznikem státu můžeme hovořit o vyspělé vládní formě, která se objevila až na vysokém stupni vývoje lidské společnosti. Skutečnost je taková, že již v primitivní kmenové společnosti, když seděli indiánští či jiní domorodci u táborového ohně a rokovali o svých životních otázkách, existovala jakási vládní forma, třebas primitivní a dnešnímu státu nepodobná. Šlo o přímé rozhodování členů lidského společenství, kdy každý účastník tohoto společenského úkonu vyslovoval své mínění, svůj názor a podílel se tak na tvorbě obecného rozhodnutí, závazného pro všechny členy společnosti. Postupem vývoje primitivní společnosti bylo shledáno, že v důsledku vyššího počtu členů společnosti a růstem civilizace a kultury, kdy se objevilo nesčíslné množství nových věcí, jakož i problémů velmi rozumově náročných, tato přímá volba nevyhovovala, byla opouštěna, i když i dnes se vyskytuje v některých státních zřízeních a bylo přikročeno k její výměně za formu zastupitelskou, volbu prostřednictvím zvolených zástupců, reprezentantů lidu, jak je tomu běžně v dnešních zastupitelských demokraciích. Přímá volba byla zachována v referendu a v plebiscitu, které budou naším aktuálním zájmem zkoumání. Jednotlivá data budou čerpána a podávána v citacích a parafrázích z naučných slovníků, internetu a ze „Státovědy a teorie politiky“ Zdeňka Neubauera. |
