Nákladové nádraží na pražském Žižkově patří dnes patrně k nejdiskutovanějším stavbám, ohroženým ve své existenci. Nejde však jen o nádraží na Žižkově, i když hrozící ztráta je vskutku nenahraditelná, jde i o celou Prahu a zejména její centrum, k němuž už Žižkov pomalu začíná patřit. Ohrožení žižkovského nádraží, které má být další obětí na kulturní hodnoty nehledícího, bezohledného developerského sektoru, zasahujícího dnes jak jednotlivé objekty, tak i historické a urbanistické hodnoty a tradice města.
Ukazuje rovněž, že tento trend se týká stejně tak objektů památkově chráněných i dosud nechráněných, obytných, úředních i industriálních, zcela bez ohledu na jejich další, jakkoliv nepopiratelné historické a umělecké hodnoty. Industriální objekty, nádraží, továrny a staré výrobní podniky patří přitom k nejohroženějším. Zanikání těchto staveb je, zejména v historickém centru o to horší, že na jejich místě vznikají často stavby hmotově i architektonicky – lze li u nich o architektuře hovořit – zcela nevyhovující a nevhodné. |
