Byl by to asi řídký případ, kdyby takový zapřisáhlý ateista chtěl tvrdit, že věřící lidé zastávají takové stanovisko o všemohoucnosti Boží, že Bůh by byl schopen stvořit i „hranatý kruh“ nebo „kulatý trojúhelník“, neboť se jedná o dvě jsoucna, která proti sobě stojí ve vzájemné opozici a nelze z nich vytvořit jsoucno jediné. Bylo by to přece v naprostém rozporu s rozumem, kterým jako lidé jsme vybaveni. Tomu by i ateista nemohl přikládat víru, natož potom my lidé věřící v Boží všemohoucnost.
Ale přesto existují desítky politiků, kteří se mohou vyslovovat ve svých politických projevech v takové míře o podobném nesmyslu, jakým je „nulová tolerance“. Jsou to lidé, kteří po vzoru starého filosofa René Descarda se pohybují v oblasti politické matematiky a spatřují v toleranci celou plejádu stupňů, od těch nejvyšších až po ty maličké, dokonce infinitesimálně maličké, přece však neopouštějící sféru tolerance. Politici, kteří mají menší sklon k matematizování, hovoří místo o nulové toleranci o jsoucnu ze světa zvířeny, o „kočkopsu“, podobném nesmyslu. Rozdíl mezi nimi je jen v tom, že „kočkopes“ je míněn jen alegoricky, zatímco „nulová tolerance“ je považována za realitu. Pusťme se tedy do úvahy o tomto tématu.
Celou zprávu naleznete v: - Přiložené soubory |
