Nahlédneme-li do slovníku cizích slov na heslo gnóze, gnosticismus, nalezneme definici těchto pojmů jako poznání, vyšší poznání tajemství Boha a světa, různorodý myšlenkový směr vzniklý kolem počátku našeho letopočtu smířením náboženských myšlenek, z různých okruhů, později i křesťanských, rozšířená v prvních třech stoletích po Kr. v zemích východního Středomoří, hledajících uspokojivou odpověď na otázky po původu světa, dobra a zla atd. ve vyšším poznání přístupném jen zasvěceným, které nebylo založeno na rozumovém poznání, ale na různých mysteriích. Skutečnost je však taková, že se s ním setkáme i v dobách pozdějších, dokonce i v současnosti. Svou pozornost nejprve věnujeme citátům a parafrázím z různých naučných slovníků, pak se dotkneme díla Erika Voegelina „Nová věda o politice“, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2000, který erudovaně a odpovědně předkládá gnosticismus od jeho původu i k následkům a ve třetí kapitole se pokusím vyslovit závěr v této věci.
Gnosticismus v různých naučných slovnících.
Ottova encyklopedie: Gnosticismus je chronologicky první pokus filosofického pojímání a vysvětlení křesťanství z konce I.a II. století po Kr.. Je to filosofický eklekticismus, jenž od II. stol. po Kr. připravoval splynutí a spodobení filosofické spekulace s prvky různých náboženství tehdy známých, zvláště pak nauka novopythagorská a novoplatónská byla mu namnoze původem a přípravou. Jméno samo (gnóze = poznání) je původu křesťanského a označuje hlubší porozumění tajemství písem svatých. V té době tam vystupovaly školy a sekty, které si činily nárok, že hlouběji a dokonaleji křesťanství a pravdu pochopily. Myslitelé tito sami zvali se gnostikoi nespokojujíce se pouhou vírou, ale osobujíce si poznání vyšší. Podobá se to křesťanské mythologii. |
