Lidové noviny uskutečnily dne 23. 12. 2011 interview s anglickým filosofem Rogerem Scrutonem a na otázku tazatele, proč mívají intelektuálové sklon vidět ideál v nadnárodních strukturách, Scruton odpovídá: „Jedním důležitým motivem je nepřátelství intelektuálů nejen k socialismu, ale vůbec k ideji národa. To je samozřejmě založené na jednom velkém omylu, neboť je to odmítavá reakce na německý nacionalismus za druhé světové války. Levicoví intelektuálové si to rozdávají s nacionalismem obecně, ve skutečnosti ale bojují spíš s německým nacionalismem v Hitlerově pojetí.
Za druhé intelektuálové, především ti na levici, často opovrhují způsobem, jímž obyčejní lidé dávají najevo loajalitu. Používám tu jeden latinský novotvar - oikofobie jako opak xenofobie. Oikofobie je nenávist k domovu, nenávist k instinktu, který obyčejné lidi má k tomu, aby se usadili a mohli vést spořádanou existenci. Oikofobií v posledních desetiletích trpí skutečně mnoho intelektuálů. Přitom vy jste v české kultuře devatenáctého století měli celou třídu oikofilů. Krásné plody těchto snah tu máme dodnes - Smetanu a Dvořáka, ale také Vrchlického a Němcovou. Vaše národní obrození bylo pokusem svrhnout tehdejší nadnárodní uspořádání a znovu zpracovat téma domova, byla to skvělá chvíle českých dějin a myslím, že například v Čapkovi trvala až do druhé světové války. Pak ovšem přišli komunisti a říkali: musíme svět pojímat internacionalisticky. Povězte mi, posmívá se dnes u vás někdo osvícencům? Jestli ano, tak vidíte oikofoby v akci. Tohle vysmívání osvědčeným hodnotám bohužel není nic, na čem by se dalo stavět. |
