Stránky jsou ve výstavbě.


Trvá stále Aristotelův vyhraněný vztah mezi vědou a vírou?

Je známo, že Aristoteles přísně od sebe odděloval vědění a věření, vědění a mínění, vědu a víru. „epistémé“ a „doxa“ a tyto jeho zapuštěné kořeny ovlivnily celé lidské myšlení všech dob. V Herderově časopise Christ in der Gegenwart publikoval Volker Gerhardt v dubnu a květnu 2009 články „Gott als Sinn des Daseins“, které naopak spatřují jistou spojitost, spřízněnost a vztah obou pojmů. Nebude snad na škodu u této skutečnosti se trochu pozastavit. Budeme vycházet v prvé kapitole z citací uvedeného autora článků, ve druhé podáme výklad uvedeného článku a pokusíme se ve třetí části úvahy o prognosu budoucnosti jako odpověď na naši otázku o Aristotelově „epistémé“ a „doxa“. První kapitola je krácená přímá citace autora.

 
 

Je známo, že Aristoteles přísně od sebe odděloval vědění a věření, vědění a mínění, vědu a víru. „epistémé“ a „doxa“ a tyto jeho zapuštěné kořeny ovlivnily celé lidské myšlení všech dob. V Herderově časopise Christ in der Gegenwart publikoval Volker Gerhardt v dubnu a květnu 2009 články „Gott als Sinn des Daseins“, které naopak spatřují jistou spojitost, spřízněnost a vztah obou pojmů. Nebude snad na škodu u této skutečnosti se trochu pozastavit. Budeme vycházet v prvé kapitole z citací uvedeného autora článků, ve druhé podáme výklad uvedeného článku a pokusíme se ve třetí části úvahy o prognosu budoucnosti jako odpověď na naši otázku o Aristotelově „epistémé“ a „doxa“. První kapitola je krácená přímá citace autora.

Volker Gerhardt: „Gott als Sinn des Daseins.“

Filosofova úvaha o Bohu zůstává nutně nedostatečná. Velikost a meze: Důvod pro nemožnost přiměřené řeči o tom božském spočívá jedině v nás: Ve skutečnosti, že jsme lidmi, kteří v Bohu hledají něco, co překračuje naše síly, máme jasný důvod pro to, abychom mohli výstižně a závazně o něm hovořit.

S pouhou reflexí na pojem získaly se dva ne nepodstatné názory pro filosofické zabývání se s Bohem: