Aristotelés zaujímá svým věhlasem vedoucí místo mezi všemi filosofy. Proto je samozřejmé, že se jím musíme ve své snaze dospět dobrého poznání zabývat. V prvé části této úvahy budeme věnovat pozornost přímým citacím a parafrázím z díla Hanse Joachima Stoeriga „Malé dějiny filosofie", zatímco ve druhé části vložíme část úvahy Dr.A. Kříže o Aristotelově metafyzice k vysvětlení a doplnění nauky filosofa Aristotela.
Význam Aristotelova díla.
Logika: Aristotelés založil logiku jako vědu ve vlastním smyslu slova. Název logika je utvořen od slova „logos" Aristotelés sám ještě toto označení nezná, používá výrazu „analytika" aj. Logika je nauka o správném myšlení, přesněji o formách a metodách (tedy ne o obsahu) správného myšlení. Nemůže ukázat, co musíme myslet, nýbrž jen jak musíme v myšlené postupovat, abychom, vycházejíce od něčeho daného, dospěli ke správným výsledkům. To odlišuje logiku jako formální vědu od věd reálných. Od psychologie, která se také nazývá lidským myšlením, se odlišuje tím, že neučí, jak myšlení skutečně probíhá, nýbrž jak probíhat má, aby vedlo k vědeckým poznatkům. Je jasné, že logika patří k nejabstraktnějším, a tím i k nejobtížnějším oborům filosofie. Její nejdůležitější elementy (když obměníme pořadí, ve kterém je uvádí Aristotelés) jsou tyto: ..... |
