Positivismus v podání H. J. Störige.
Podle Störiga do podstaty Comtova „positivismu“ náleží odmítnutí metafyziky. Základním principem positivismu je vycházet z daností, z faktů, z toho „positivního“ a odmítat jakékoliv úvahy, které by se týkaly oblasti myšlení překračující tuto positivitu. Positivismus konstatuje fakta daná formou jevu a v tomto ohledu se ztotožňuje s postojem Immanuela Kanta a jeho negativního postoje ohledně „věci o sobě“. Comte chce se pokusit uspořádat tyto jevy podle určitých zákonů a z poznaných zákonitostí předvídat budoucí jevy a řídit se podle nich. Pro tento postup je známé stanovisko „Savoir pour prévoir“, tedy poznávat a vědět, abychom mohli předvídat budoucnost. To je také podle Comta smyslem každé vědy. Tento comtovský positivismus tedy považuje za zcela bezúčelné obírat se nějakou „podstatou“ faktu nebo jeho „skutečnou“ příčinou, na čemž si tak zakládala filosofie Aristotelova a myšlení tomistické. Comte chce daná fakta pouze přijímat a zkoumat jejich vztahy k faktům jiným, právě tak daným, a spojovat je podle principu podobnosti a posloupnosti. Comte např. při výkladu tíže svůj postoj uvádí takto: „Kdykoli chtěli myslitelé definovat, čím je přitažlivost (v universu) a tíže (těles na zemi) o sobě, nezbývalo jim, a to ani těm nejvýznamnějším z nich, než vyložit oba principy ze sebe navzájem; buď tvrdili, že přitažlivost je všeobecná tíže, anebo že tíže je zemská přitažlivost. Více než takové úvahy není v dosahu našich schopností a nikdo si nepřeje jít za ně“. |
