Stránky jsou ve výstavbě.


Nominalismus

Ve středověké scholastice objevil se nominalismus jako nový filosofický pojem, který zaměstnával hodně filosofů a filosofického myšlení, Objevil se i v novověku a nedá se vyloučit, že se možná někdy vrátí jako pojem zařazený do souvislosti filosofického positivismu. Nebude na škodu se s ním seznámit, V prvé kapitole budeme se zabývat samotným pojmem a v druhé kapitole přičiníme několik poznámek k jeho interpretaci. Výklad budeme opírat v citacích a parafrázích o dílo Hanse Joachima Stoeriga: „Malé dějiny filosofie".

 
 

Scholastický pojem nominalismu. 

Realismus a nominalismus jsou dva pojmy k označení dvou středověkých obecných tendencí pro jednu ze základních polarit lidského myšlení, která se týká vztahu mezi tím obecným a zvláštním, tím společným a jednotlivým a tím universálním a individuálním a tato otázka hrála význačnou roli ve středověké filosofii a politickém životě středověkého státu a církve.

Krajní realismus soudí, že skutečné „jsou" obecniny či universalie (např. člověk, strom, atd.), neboť jen ty jsou trvalé a neměnné, lze je pojmenovat a poznávat, kdežto ty jednotlivé (např. Petr a Pavel, jabloň atd.) jsou vždy nahodilé, pomíjející a proměnné jako aktuální konkrétnost.  

Krajní nominalismus naopak soudí, že „existuje" a „jest" jen to jednotlivé, neboť jen s tím jednotlivým lze udělat přímou zkušenost, ukázat na ně a přesně je popsat či změřit, kdežto domnělé obecniny vznikají až dodatečně (po věcech, „post res") a jsou to jen slova či jména (nomina, odtud nominalismus), jimž žádná skutečnost a samostatnost neodpovídá.

 
Přiložené soubory
Nominalismus.doc