Stránky jsou ve výstavbě.


1. Svědomí

Morální teologie se vážně zabývá otázkou, podle čeho se má člověk řídit při svém jednání, aby bylo v souladu s morálkou, zda touto orientací má být jeho vlastní svědomí nebo zda má postupovat podle příslušného mravního kodexu nebo katolického církevního učení. Stojí za to zamyslet se nad touto problematikou. Svědomí totiž často bývá považováno za Boží hlas v člověku, což svým charakterem by neodpovídalo tomuto pojetí. V prvé kapitole věnujeme pozornost různým východiskům, druhá kapitola bude obsahovat naše résumé.

 
 

Morální teologie se vážně zabývá otázkou, podle čeho se má člověk řídit při svém jednání, aby bylo v souladu s morálkou, zda touto orientací má být jeho vlastní svědomí nebo zda má postupovat podle příslušného mravního kodexu nebo katolického církevního učení. Stojí za to zamyslet se nad touto problematikou. Svědomí totiž často bývá považováno za Boží hlas v člověku, což svým charakterem by neodpovídalo tomuto pojetí. V prvé kapitole věnujeme pozornost různým východiskům, druhá kapitola bude obsahovat naše résumé.

Ve starověké antické řecké filosofii sice nalezneme u Sókrata a jeho následovníků výraz daimónion, jakýsi božský hlas, který člověk pociťuje ve svém nitru, určitý náběh na diskusi o svědomí nalezneme i u Aristotéla, ale rozbor tohoto pojetí v řecké filosofii chybí.

Bližší přístup ke svědomí nalézáme až v moderní filosofii po francouzském osvícenství a německém idealismu. Tak u Kanta stopy přístupu ke svědomí jsou již zřetelnější v božských vlastnostech „Boží instinkt", „nebeský hlas" a „nejvyšší soud, kde jeho rozbor praktického rozumu navazuje na ideu Boha. Avšak francouzská revoluce a navazující války přerušily vliv podobných myšlenek a zasáhly do filosofie Nietzscheho, Schopenhauera a Hegela a přerušila přímou návaznost na svědomí. Nietzsche spatřoval ve svědomí jen jev nemocné duše, Hegel podřizuje jednotlivce zájmu společnosti. Ateističtí materialisté Feuerbach a Marx, kteří zcela opustili veškerou transcendenci o božském původu svědomí, kladou vznik svědomí do jediné souvislosti s lidskou výchovou.  Schelerova fenomenologie na začátku 20. století se vrací k transcendenci svědomí, o čemž je pochybováno.

 
Přiložené soubory
1.Svědomí.doc