Stránky jsou ve výstavbě.


1. Individualismus

Tato úvaha se uskuteční v rámci studijního programu Sdružení seniorů na různé studijní náměty. Případné citáty a parafráze budou čerpány z různých cizojazyčných světových slovníků. V prvé kapitole bude pojednáno o individualismu a druhá kapitola bude obsahovat naše závěrečné stanovisko.

 
 

Individualismus.jako idea a princip.

 Individualimus je snaha pojímat jedince jako takového proti hromadě, zevšeobecnění a v obecnosti. Odlišuje se tedy od všeho, čím se vyrovnávají rozdíly osobní s ostatním celkem. V etice zaujímá individualismus opačné stanovisko s altruismem, který požaduje sebenazírání, a proti determinismu, který popírá možnost určovat sebe podle motivů. Individualismus je bezohledný a nekompromisní, třeba jednostranný, ale liší se od egoismu, jemuž se podobá zdůrazňováním vlastního já. V sociologii stojí proti kolektivismu a všemohoucnosti státu, v národním hospodářství je volnou obchodní konkurencí bez vměšování se státní autority nějakou akcí do poměrů národohospodářských. Zásadně zamítá regulující a organizující působnost veřejné moci, spokojuje se jen s volným sebeurčením jednotlivců v jejich individuální svobodě a v tom spatřuje přirozený řád života a „přirozený zákon". Proti tomuto učení jsou zaměřeni všichni ti, kdo zastávají názor, že jednotlivci jsou podřízeni rozličným společenským celkům, státu, církvi, národu atd. a že potřeby a názory celku jsou nadřazeny prospěchu jednotlivců. Princip individualistický i kolektivistický, pokud prosazují výlučnou platnost, jsou pouhými axiomaty, nepochopitelnými východisky společenských teorií, o nichž se nediskutuje.

 
Přiložené soubory
1.Individualismus.doc