Nahlédneme-li do naučných slovníků, zjistíme, že sekularizace prodělala během své existence řadu změn a dostalo se jí mnoho různých významů. Má-li svůj původ ve středověku, nejprve představovala převedení církevního majetku na stát. Posléze byla používána jako vyjádření ztráty moci církve. Později byl její význam rozšířen, zahrnovala proces a znamenala přechod a změnu postavení duchovních osob do stavu laického nebo změnu řeholního stavu mnichů do stavu kléru. Tím však narážíme na takové přechody, které se týkají církevního majetku a beneficií, tedy změny majetkové v nejširším slova smyslu a změny osobního charakteru. Jde však také o změny v oblasti laické či civilní, náboženské či duchovní. Všemi těmito změnami se budeme zabývat v této své úvaze a přihlédneme zvláště k takovým změnám, které se budou týkat obecného smýšlení lidstva ve staletích jeho existence.
Předem se pokusíme vymezit rozdíl mezi „sekularizací“ a „sekularismem“. V dalších kapitolách věnujeme svou pozornost definicím sekularizace podávanými některými světovými naučnými slovníky, přičemž půjde o sekularizace z hlediska osobních a majetkových převodů a změn o sekularizace jako změny myšlení a názoru katolického stanoviska k sekularizaci ve světle naučných slovníků. Úvahu zakončíme vlastním závěrem. Úvaha je určena pro členy Sdružení křesťanských seniorů a slouží jejich obecnému vzdělání. V případě potřeby bude doplněna přímými citacemi a parafrázemi. |
