Stojíme před volbami do Poslanecké sněmovny a mnozí občané naříkají, že nevědí, koho mají volit, ani nevědí, koho by měli volit. V této úvaze se chceme zamyslit nad touto otázkou. Úvaha je určena členům Sdružení křesťanských seniorů pro jejich obecné vzdělání ve věcech veřejných. V prvé kapitole pojednáme o problematice věci a ve druhé kapitole připojíme svůj vlastní závěr.
Ideologie.
Máme-li hovořit o počátcích stranického systému politických stran, musíme se vrátit do 17.-19. století do Anglie, kde existovaly dvě politické strany, toryové, vyjadřující hlavně zájmy vysoké šlechty a duchovenstva, předchůdkyně dnešní konzervativní strany, jejímiž protivníky byla strana whig, předchůdkyně dnešní liberální strany.
Moderní konzervativní strana podle jejího zakladatele Edmunda Burkeho a Tocquevilla v podstatě zahrnuje filosofickou stránku konzervatismu, historie a tradice, předsudek a rozum, svobodu a rovnost, autoritu a moc, vlastnictví a život, náboženství a morálku. Toto jsou však jen excerpce hlavních myšlenek, ze kterých a ve kterých konzervatismus žil svůj vlastní život, Tak konzervatismus vycházel z historie a z tradice minulých a dávných dob, jsoucích svědkem existence a života v křesťanském duchu a bral si příklady z historie a z tradice za východiska svých předsevzetí a postupů, rozum se stal stálou oporou veškerého jeho myšlení a jednání, svoboda a rovnost byly základní ideje a zásady, které ctil a přijímal ve svém životě pro stálou denní praxi, byl si skálopevně vědom toho, že veškerá moc musí být opřena o autoritu, bez níž by byla bezcenná, nemyslitelná a také nemorální, uznával potřebu respektu a uznání k vlastnictví pro celý život jednotlivce i celé lidské společnosti a že náboženství a morálka, jak to dosvědčuje lidská historie a minulost, je nepostradatelným základem veškerého života na zemi a že tyto ideje a ideály, které byly pro filosofii konzervatismu samozřejmostí, kterou nejen přijímal, nýbrž kterou věrně celou svou existencí plnil, žil a uskutečňoval. Historie a minulost prokázaly, že život v duchu konzervatismu se osvědčil a sloužil k pokojnému a spořádanému životu jednotlivců i celých lidských společenství.
celý článek, viz přiložené soubory |
