Názory Johannesa Rösera na církevní a politickou krizi.
Röser vychází z přesvědčení, že Evropa získala své prvenství v současném světě svou zvědavostí, která ji poháněla k tomu, aby si kladla otázky o existenci lidstva, jeho životní náplně a cílů, kterých usiluje dosáhnout. Ve svém článku uvádí: „Evropa byla zvědavá". To vytvořilo její přítomnou sílu. To dynamizovalo její budoucnost. Evropa byla vedle ekonomického projektu zároveň projektem politickým, kulturním, náboženským. V dobách náboženského úpadku a spirituálního odcizení, který je vyražen zvlášť v kdysi „křesťanském Západu", stává se tento projekt tím tíživějším získat si onen pokrokový tlak. „Neboť zvědavost na to druhé vychází podstatně od velké zvědavosti na to zcela jiné, to velké neznámé: na hádanku života a mysteria toho Božského. Transcendovat skrze transcendenci. To je odjakživa evropský vlastní a nejmocnější kapitál. Duchovní idea tvořila kristalizační jádro své tvořivé síly. Nemysleme, že je to dnes již vyřízeno. Evropa zůstane Evropou a novou Evropou se stane, když její nevyčerpatelná zvědavost se ze včerejška stane za změněných podmínek velkou zvědavostí také zítřka." |