Johannes Roeser uveřejnil v časopise Christ in der Gegenwart č. 52/2013 článek „Nur noch kurz die Welt retten?", který se týká jak současnosti, tak i budoucnosti a má blízko ke křesťanskému smýšlení. Pro jeho závažnost se zamysleme trochu nad obsahem článku. Podáme jej v citacích a parafrázích autora v prvé kapitole této úvahy, ve druhé kapitole se pokusíme o krátké shrnutí. Úvaha je určena ke studijním účelům Sdružení křesťanských seniorů. Fantasie jednoty již často lidí fascinovaly, přivedly do pohybu, ale také svedly. Dějiny poznávají světové pohyby. Kde panuje příliš uniformismu, vládne si také přání na změnu, rozlišení, odpor.
Amerika nemá chuť více hrát světového policistu. Barack Obama neprosazuje to ještě jako George W. Bush „za hlavní úkol zbavit ostrosti, jde-li o to, větší nebo menší konflikty". Deník „Frankfurter Allgemeine" dokonce pozoruje „úpadek supermocnosti". Sotva jsme zaznamenali nějaké vážné slovo z Washingtonu. U syrského konfliktu se Bílý dům drží co nejvíce „mimo". S Iránem a s jeho atomární ctižádostí byl uzavřen běžný dočasný mír, druh „uklidňující dohody", který ovšem zneklidňuje tak hluboce Izrael. V Libyi nevykazují Spojené státy po porážce Kaddafiho už žádný zájem na zásahu, třebaže tam zástupce al-Qaidy a spolurivalizujícího kmenového klanového vůdce pronikl do prázdného prostoru. |
