Dne 27. 12. 1980 jsem napsal do Samizdatu článek Klerikalismus. Nebude na škodu zamyslit se, jaký byl stav v naší mysli v tu dobu. Úvaha je určena členům Sdružení křesťanských seniorů ke studiu veřejné problematiky.
Často slýcháváme nebo čítáváme o klerikálech a klerikalismu. Poněvadž tyto pojmy, jak se zdá, nejsou dosti vyhraněné a sahají od pojetí čistě pejorativního a citově determinovaného až po pojetí historicky zcela doložené a objektivní, je třeba se nad nimi zamyslit.
Ottův Naučný slovník vymezuje pojem „klerikální" takto: „Slovem tímto, které ve vlastním svém významu nemá ostré příchuti, označuje se stranický směr politický, který se zasazuje o větší vliv duchovenstva na světské záležitosti. Směru takovému říkáme klerikalismus, stejně pak straně, která má podobné snahy, strana klerikálů".
Slovník cizích slov Jana Kubišty a Ladislava Rejmana (1959, Státní pedagogické nakladatelství, Praha) u tohoto hesla pak uvádí: „Klerikalismus pejor. úsilí o kněžské výsady, snaha o politické uplatnění katolické církve, zneužívání náboženství k politickým účelům". | 
