Již od dob Aristotela se věda zabývá otázkou mezi věděním, vědou a vírou. V prvé kapitole budeme se této otázce věnovat s hlediska běžného života, ve druhé kapitole z hlediska vědy. Ve třetí kapitole bude pokus o shrnutí problému. Pokud bude třeba citovat či parafrázovat nějakého autora, učiníme tak. Tato úvaha je určena pro studijní účely Sdružení křesťanských seniorů.
Stále živé jsou spory o vzájemném vztahu vědy a víry, o sféře kompetence vědy nebo víry. Při těchto sporech se vychází jednoznačně, třebaže mlčky a možná i nevědomky, pouze z víry v Boha, Autora světa, v Neznámého managera veškerého dění. Jako by předmětem víry bylo jen nadpřirozeno. Vždyť přece každý člověk, vysoce vzdělaný i ten nejprostší, se ve svém denním životě stýká s nepřehledným množstvím forem víry, aniž si existenci svého věření vůbec uvědomuje. |