Z plnosti Kristovy. Sborník k devadesátinám Oto Mádra: Tomáš Petráček: Josef Pekař a jeho postoje k náboženské revoluci v počátcích Československé republiky. Citace a parafráze pro studijní potřebu členů Sdružení křesťanských seniorů.
Založení Církve Československé a Josef Pekař: Několik dní po založení církve Československé se k českému náboženskému schizmatu vyjádřili Josef Pekař (1870-1936) a Josef Šusta (1874-1945). Církev Československá se ustavila na schůzi 8. ledna 1920, o dva dny později její představitelé vydali provolání národu, ve kterém vyzvali ke vstupu do nové církve: „Nyní jest na každém jednotlivci, aby odhlášením z církve římské a přihlášením do církve československé dokázal, že jest mu zájem o svobodu vlastního svědomí, o mravní povznesení národa a jeho výchovu a zdemokratizování i života náboženského zájmem opravdovým". Pekař odpovídá hned 13, ledna v Národní politice: „Chci krátce vyložit, proč vyzvání nemíním uposlechnout". Protože se netají skutečností, že je pouze „matrikovým" (nepraktikujícím) katolíkem, nepřekvapí nás, že pro něj klíčovou roli hraje státní, respektive národní zájem. „Mé české národní svědomí mi velí vystříhat se všeho, co by těžce poškodilo budoucnost naší mladé republiky". Ze založení se zaradují nepřátelé, Němci a Maďaři, odcizí nám katolické Slovensko. „Nový vnitřní rozkol, nový nebezpečný svár" oslabí národ v rozhodující chvíli a potvrdí úsudek, že si Češi neumějí vládnout a jejich nesvornost a vzájemná nenávist je vždy uvrhne do cizího područí". |
