Společenská věda nakupila hodně toho pozitivního i negativního o rodině a nevěřící lidé buď v existenci zázraků spatřují dětskou i lidskou pověrčivost nebo ji naprosto odmítají. Zastavme se proto krátce u těchto dvou pojmů. Prvá kapitola této úvahy bude věnována rodině, ve druhé kapitole se zamyslíme nad zázraky a ve třetí kapitole se pokusíme o vlastní shrnutí. Úvaha je určena ke studiu obecných záležitostí členům Sdružení křesťanských seniorů.
Krátké zamyšlení o rodině.
Zamysleme se nyní nad rodinou v tom původním přirozeném slova smyslu, jak ji známe od nepaměti po tisíce let. Rodinu tvoří muž, žena a dítě nebo děti, kteří jsou všichni pokrevně spřaženi. Muž a žena dítě či děti společně
zplodili, vychovali a od malička vzdělávali, přičemž dítě či děti jsou jim pokrevně spřízněny.
Dejme tomu nyní, že muž a zena se rozvedou, ukončí své manželství, dítě zůstane žít spolu se svou matkou či otcem. Tím také po právu končí rodina a zůstává tam jen existence dvojice matky s dítětem či otce s dítětem, kteréžto dvojice však rodinu netvoří a nemohou tvořit. |
