Konstruktivistickým myšlením se zabýval F.A. Hayek a poněvadž tímto myšlením je negativně poznamenáno i naše současné lidské jednání a myšlení, nebude na škodu trochu se nad ním zamyslit. Názory Hayekovy budou v této, úvaze podány citací a parafrází v prvé kapitole, druhá kapitola obsahuje naše vlastní shrnutí. Úvaha je určena ke studiu obecných záležitostí členům Sdružení křesťanských seniorů.
Existují dva způsoby, jak se dívat na celek lidských činností, jež vedou k velmi různým závěrům, týkajícím se jak vysvětlování tohoto celku, tak možnosti jej uvědoměle měnit. První z nich se zakládá na pojetích, která jsou prokazatelně chybná a přece lichotí lidské marnivosti natolik, že získala velký vliv a neustále je používají i lidé, kteří vědí, že spočívají ve fikci, věří ale, že ta fikce je neškodná. Ten druhý, i když jen málokdo bude zpochybňovat jeho základní tvrzení, budou-li vyložena abstraktně, vede v některých oblastech k závěrům tak nevítaným, že jen málokdo bude ochoten držet se jej až do konce.
Ten první nám dává pocit neomezenosti sil uskutečňovat svá přání, zatímco ten druhý vede k pochopení, že existují meze toho, co můžeme uvědoměle přivodit, a k rozpoznání, že některé z našich současných nadějí jsou přeludy. Přesto však důsledkem toho, že jsme se nechávali klamat tím prvním názorem, vždycky bylo, že si člověk skutečně omezoval rozsah toho, co může dokázat. Neboť vždy to bylo rozpoznání mezí možného, co člověku umožňovalo plně využít svých sil.
Ten první názor má za to, že lidské instituce budou sloužit lidským účelům jen tehdy, jsou-li pro tyto účely uvědoměle vytvořeny, dále má také za to, že fakt, že nějaká instituce existuje, znamená, že byla pro nějaký účel vytvořena, a vždycky má za to, že bychom měli společnost a její instituce přetvořit tak, aby veškeré naše jednání bylo zcela vedeno známými účely. Toto se zdá být samozřejmé, Přesto však přesvědčení, na kterém spočívají, totiž že za všechny prospěšné instituce vděčíme jejich vědomému vytvoření a že jen takovéto vědomé vytvoření je učinilo nebo může učinit užitečnými pro naše účely, je z velké části chybné.
Tento názor kořenil původně v hluboce založeném sklonu primitivního myšlení interpretovat pravidelnost shledávanou v jevech antropomorficky jako výsledek vědomého výtvoru myslícího ducha. Člověk se sice snažil osvobodit se od tohoto naivního pojetí, ale toto pojetí podpořila mocná filosofie, se kterou byl úzce spojován záměr osvobodit lidskou mysl od falešných předsudků a která se stala dominantním pojetím věku rozumu. |
